Kvasný Průmysl, 2010 (roč. 56), číslo 2
Popis lokalit a metodika polních pokusů projektu 1M0570 (v letech 2005 a 2007-2008).Recenzovaný článek
Jaroslava EHRENBERGEROVÁ, Radim CERKAL, Pavlína HRSTKOVÁ, Petr ELZNER, Jaroslava MARKOVÁ, Kateřina VACULOVÁ
Kvasny Prum. 2010; 56(2): 54-59 | DOI: 10.18832/kp2010005 
Pro získání geneticky homogenního experimentálního materiálu, k řešení aktivit všech cílů Výzkumného centra pro studium obsahových látek ječmene a chmele 1M0570, byly ve všech letech trvání projektu (2005-2008) realizovány polní pokusy s ječmenem jarním. Pokusy byly vedeny na dvou odlišných lokalitách: Žabčice (Školní podnik Mendelu v Brně) a Kroměříž (Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o.) se souborem sedmi pluchatých odrůd sladovnického typu, dvou bezpluchých ozimých odrůd a tří bezpluchých linií jarního ječmene. V práci jsou popsány povětrnostní a půdní podmínky a varianty chemického ošetření porostů na obou lokalitách, rovněž jsou uvedeny...
Vliv lokality a ročníku na obsah minerálních látek v zrně ječmene jarního.Recenzovaný článek
Kateřina VACULOVÁ, Marta BALOUNOVÁ, Radim CERKAL, Jaroslava EHRENBERGEROVÁ
Kvasny Prum. 2010; 56(2): 60-68 | DOI: 10.18832/kp2010006
U 7 odrůd sladovnického ječmene jarního (Amulet, Bojos, Jersey, Malz, Prestige, Sebastian a Tolar), pěstovaných technologií s omezenými chemickými vstupy, byl studován vliv lokality (Kroměříž, Žabčice) a ročníku (2005, 2007, 2008) na obsah minerálních látek a základní chemické složení zrna (N-látky, škrob, tuk, vláknina). Z hlediska požadavků na obsah makroprvků a mikroprvků pro správný růst, vývoj a fermentační aktivitu pivovarských kvasinek se jako nejlepší jevily odrůdy Amulet a Prestige, k odrůdám s nízkým obsahem všech makroprvků patřil Bojos a nejslabší akumulací mikroprvků se vyznačovala odrůda Sebastian. Obsah sledovaných živin, minerálních...
Role síry při tvorbě výnosu zrna ječmene jarního, parametrů jakosti sladu a PDMS.Recenzovaný článek
Luděk HŘIVNA, Gregor TOMÁŠ, Viera ŠOTTNÍKOVÁ, Radim CERKAL, Pavel RYANT, Josef PROKEŠ, Tomáš RADOCH, Petra VAVROUŠOVÁ
Kvasny Prum. 2010; 56(2): 69-73 | DOI: 10.18832/kp2010007
V rámci čtyřletých maloparcelních polních pokusů byl ověřován vliv aplikace dusíkatých hnojiv se sírou na vybrané parametry kvality zrna ječmene a sladu se zaměřením na tvorbu prekurzorů dimethylsulfidu (PDMS). Kombinace nižší dávky dusíku (30 kg.ha-1) se sírou zvyšovala výnos zrna průměrně o 0,2-0,34 t.ha-1; u vyšší dávky dusíku (50 kg.ha-1) aplikované společně se sírou narostl výnos v průměru o 0,1-0,2 t.ha-1. Potvrdil se příznivý vliv aplikované síry na kvalitu zrna. Síra při nižší úrovni hnojení dusíkem přispěla ke zvýšení výtěžnosti sladařsky využitelného zrna (92,5-94,2 %), stabilizovala obsah škrobu v zrnu ječmene, nevedla ke zvyšování obsahu...
Vztah mezi β-glukanasou, chitinasou a galaktomananem a vybranými technologickými znaky obilek jarního ječmene (Hordeum vulgare L.) a sladu.Recenzovaný článek
Vratislav PSOTA, Karolína BENEŠOVÁ, Lenka SACHAMBULA, Pavla HAVLOVÁ
Kvasny Prum. 2010; 56(2): 74-78 | DOI: 10.18832/kp2010008
V 99 vzorcích zrna ječmene a z něj vyrobeného sladu byla sledována aktivita chitinasy, β-glukanasy enzymů zapojených v obranné reakci rostlin vůči napadení. Dále byla pomocí testu EPS sledována přítomnost polysacharidu galaktomananu, který je přítomen v buněčných stěnách vláknitých mikromycet. V nesladovaných obilkách ječmene a následně ve sladině byl sledován obsah β-glukanů. Současně byl sledován potenciál gushingu sladu a úroveň PDMS ve sladině. Kontaminace sladu vláknitými mikromycetami zjištěná EPS testem byla ve velmi těsném vztahu k aktivitě chitinasy ve sladu (0,92***) i v obilkách (0,92***). Obsah β-glukanů ve sladině není pravděpodobně...
Stanovení důležitých ječných (Hordeum vulgare) proteinů pomocí separačních a hmotnostně spektrometrických metod.Recenzovaný článek
Markéta LAŠTOVIČKOVÁ, Janette BOBÁĽOVÁ
Kvasny Prum. 2010; 56(2): 79-82 | DOI: 10.18832/kp2010009
Změny v proteinovém profilu během sladování byly sledovány pomocí kombinace gelové elektroforézy (jedno- i dvojdimenzionální; 1- D, 2-D GE) a hmotnostní spektrometrie. Naše pozornost byla věnována proteomické analýze ječných proteinů, u kterých dochází během sladování k modifikacím, které mohou vést ke stabilizaci daného proteinu a v konečném důsledku až k ovlivnění vlastností piva.
Dehydriny jako stresové proteiny související s tolerancí k mrazu u ječmene.Recenzovaný článek
Ludmila HOLKOVÁ, Pavlína MIKULKOVÁ, Pavlína HRSTKOVÁ, Ilja Tom PRÁŠIL, Marta BRADÁČOVÁ, Oldřich CHLOUPEK
Kvasny Prum. 2010; 56(2): 83-87 | DOI: 10.18832/kp2010010
Dehydriny jsou stresové proteiny související s tolerancí k mrazu a suchu. Cílem naší práce bylo studium polymorfismu dehydrinových genů (Dhn) v souvislosti s mrazuvzdorností u ječmene. Pro studium délkového polymorfismu u 30 odrůd jsme použili specifické primery pro sekvence genů Dhn4 a Dhn7. PCR produkty vykázaly dvě odlišné matrice; první (sekvence typu O) byla specifická pro šestiřadé ozimé a přechodné odrůdy s vysokou tolerancí k mrazu; typickým představitelem byla odrůda Okal. Druhý typ (A sekvence) byla zjištěna jen u dvouřadých ozimých a u jarních odrůd (např. u odrůdy Akcent) a souvisela s nižší mrazuvzdorností. Délka hlavních polymorfních...
Variabilita aktivity vitamínu E a jeho izomerů v zrnu ječmene.Recenzovaný článek
Natálie BŘEZINOVÁ BELCREDI, Jaroslava EHRENBERGEROVÁ, Karolína BENEŠOVÁ, Kateřina VACULOVÁ
Kvasny Prum. 2010; 56(2): 88-92 | DOI: 10.18832/kp2010011
Byla stanovena antioxidační aktivita vitamínu E a obsah jeho jednotlivých izomerů tokoferolů a tokotrienolů v souboru 12 odrůd/linií zrna ječmene jarního. Pokus, z něhož byly odebírány vzorky zrna k analýzám, probíhal na dvou stanovištích - v Žabčicích a v Kroměříži v letech 2005 a 2007-2008. Sledován byl také vliv způsobu ošetření porostu (s aplikací pesticidů a bez aplikace pesticidů) na stanovišti Žabčice. Pokusy na stanovišti Kroměříž probíhaly bez chemické aplikace, tj. bez použití pesticidů. Byl zjištěn statisticky průkazný vliv odrůd/linií, ročníku a způsobu ošetření na aktivitu vitamínu E. Bezpluchá linie KM 1057 (15,71 mg.kg-1) měla průkazně...
Změny kvality sladu v průběhu posklizňového dozrávání ječmene.Recenzovaný článek
Helena FIŠEROVÁ, Josef PROKEŠ, Alena HELÁNOVÁ, Jiří HARTMANN
Kvasny Prum. 2010; 56(2): 93-99 | DOI: 10.18832/kp2010012
Jarní ječmeny nejsou schopny v období krátce po sklizni poskytnout kvalitní slad. Důvodem je vstup obilek do dormance, kdy obilky špatně a nevyrovnaně klíčí. Proto byl sledován průběh dormance ve vztahu ke kvalitativním parametrům vyrobeného sladu a fyziologickému stavu obilek v termínech ihned po sklizni, tří a šesti týdnů po sklizni. U šesti odrůd sladovnického ječmene (Bojos, Jersey, Malz, Prestige, Sebastian a Tolar) byla stanovena produkce ethylenu, ethanu, oxidu uhličitého a spotřeby kyslíku při výrobě sladu. U vyrobeného sladu byla stanovena aktivita α-amylasy, obsah β-glukanů, homogenita sladu, modifikace sladu a výtěžnost sladování....
Kvasinky a stres: z laboratorních podmínek do pivovaru.Recenzovaný článek
Karel SIGLER, Dagmar MATOULKOVÁ, Gabriel PETR, Miroslav DIENSTBIER, Dana GÁŠKOVÁ
Kvasny Prum. 2010; 56(2): 100-104 | DOI: 10.18832/kp2010013
Náš výzkum je zaměřený na různé typy technologických stresů (oxidativní, osmotický a chemický stres vyvolaný xenobiotiky) a účinnost procesů, kterými se kvasničné buňky mohou před nimi chránit. Stresové faktory mohou ovlivnit buněčné metabolické procesy, ener - getiku, a strukturu a funkce buněčných membrán pivovarských kvasinek. Účinky stresů a odpovědi kvasinek na tyto stresy mohou mít velký vliv na technologické procesy a kvalitu hotového výrobku. Naše studie byly prováděny s laboratorními i průmyslovými kmeny pivovarských kvasinek. U laboratorních kmenů lze jednotlivé typy odpovědí na stresy snadno interpretovat a vytvořit vhodný model pro procesy...
Alergeny v pivu.Recenzovaný článek
Pavel DOSTÁLEK, Josef DVOŘÁK, Petr HULÍN
Kvasny Prum. 2010; 56(2): 105-108 | DOI: 10.18832/kp2010014
Byla provedena studie obsahu alergenů v pivu, která se zabývala oxidem siřičitým a lepkem. Oxid siřičitý byl stanoven pomocí chronopotenciometrie. V analyzovaných vzorcích piva nebyl žádný vzorek, ve kterém by byl obsah oxidu siřičitého větší než 20 mg/l a vzorky českých piv obsahovaly méně než 10 mg/l. Lepek byl stanoven pomocí imunochemických metod. Pro pivo a glukosové sirupy je vhodná metoda ELISA (kompetitivní) s použitou protilátkou R5, která je schopna zachytit i prolaminové nízkomolekulární štěpy. Hodnoty lepku v analyzovaných pivech jsou sice většinou nižší než navrhovaný legislativní limit, přesto vzhledem k maximálním denním doporučeným...